Dobrý kouč vám neřekne, co máte dělat. Místo toho se zeptá tak, že odpověď najednou víte sami. Tohle není magie – je to umění správně se ptát.
Rozdíl mezi otázkou, která zavírá, a otázkou, která otevírá
“Chcete změnit práci?” – na tohle odpovíte ano nebo ne, a konverzace stojí. “Co vás na současné práci nejvíc trápí?” – to už je jiná dimenze. Najednou přemýšlíte, formulujete, zkoumáte své pocity. Otevřená otázka nenutí do škatulky, ale zve k prozkoumání territory, kterou jste možná ještě pořádně nenavštívili.
Zavřené otázky jsou jako chodba s jedněmi dveřmi. Otevřené otázky jsou náměstí s deseti cestami, a vy si vybíráte směr.
Proč otevřené otázky fungují
Lidský mozek nesnáší nevyřešené hádanky. Když se vás kouč zeptá “Co by se muselo stát, abyste se ráno těšili do práce?”, váš vnitřní systém se automaticky aktivuje. Nejde o povrchní přemýšlení – jdete do hloubky. A často vás to zavede někam, kam jste sami nečekali.
Dobrá otázka je jako zrcadlo. Neukazuje vám, co si kouč myslí, ale odráží, co už v sobě máte, jen jste to ještě nepojmenovali nebo jste tomu nevěnovali pozornost.
Jak vypadají kvalitní otázky v praxi
“Co konkrétně vám na tom vadí?” místo “Vadí vám to?”
“Jak by vypadal váš ideální den, kdybyste dosáhli tohoto cíle?” místo “Dosáhnete toho?”
“Jaké možnosti teď vidíte před sebou?” místo “Víte, co máte udělat?”
“Co vás nejvíc překvapilo na této situaci?” místo “Překvapilo vás to?”
Všimněte si rozdílu. Kouč nehodnotí vaše odpovědi, nesnažuje se vás přesvědčit o svém názoru. Ptá se a naslouchá. A právě v tom prostoru, který vytvoří, začínáte vidět jasněji vlastní cestu.
Past skrytá v otázce “proč”
“Proč jste to neudělali?” – tahle otázka sice vypadá otevřeně, ale často vede k obhajobě, výmluvám nebo pocitu viny. Lepší alternativy jsou “Co vám tehdy zabránilo?” nebo “Co by vám příště pomohlo?”. Rozdíl je jemný, ale zásadní. První varianta obviňuje a tlačí do minulosti, druhá zve k řešení a otevírá budoucnost.
Síla ticha po položené otázce
Když kouč položí otázku, nehovoří dál. Čeká. Dává prostor. A právě v tom tichu se děje to nejcennější – vy hledáte odpověď. Ne tu rychlou, automatickou, povrchní. Tu skutečnou, která má hloubku a význam.
Mnozí lidé nejsou zvyklí na ticho v konverzaci a cítí potřebu ho vyplnit. Kouč tenhle diskomfort respektuje, ale nepodléhá mu. Ví, že právě v pauzách mezi slovy vznikají nejdůležitější uvědomění.
Otázky jako kompas
Otevřené otázky nemění jen perspektivu. Mění směr, kterým se vydáváte. Pomáhají vidět možnosti tam, kde jste předtím viděli jen slepou uličku. A především vám připomínají, že odpovědi už máte v sobě – jen potřebujete správné otázky, abyste je našli.
KoucJelinek.cz – Koučink Praha
